Historie

1394 – Markrabě Jošt udělil drnholecké panství lénem Hanušovi a Harneidovi, bratřím z Lichtensteina jako léno české koruny.

1414 – Lichtenštejnský urbář, z jeho záznamů si můžeme udělat představu o drnholeckém panství. Z 10 obcí, o kterých z tohoto roku víme, pět zcela zaniklo (Pavlovice, Vrbov, Holenice, Nová Ves a Hroznětice), zbývající existují dodnes (Drnholec, Frélichov, dnes Jevišovka, Dobré Pole, Novosedly a Nový Přerov). Z údajů uvedených v tomto urbáři si můžeme udělat představu o středověkém Drnholci.

  • 1368 Celé drnholecké zboží náleželo Jindřichovi z Vartenberka, který je směnou za jiné statky vložil do zemských desk moravskému markraběti Janu Jindřichovi, bratru císaře Karla IV., který chtěl posílit zeměpanskou moc v zemi. Ta byla oslabena v období nástupnických sporů o trůn v letech 1306 – 1310. Tehdy patřil k panství hrad a městečko Drnholec s vesnicemi Holenice, Novosedly, Dobré Pole, Hroznatice, Purkmanice a polovina Přerova.

1046 – Nedlouho po tomto roce daroval kníže Břetislav I. Drnovce(tak je nazýván Drnholec v nejstarších listinách) staroboleslavské kapitule

1104 – kníže Lutold daroval nově založenému klášteru v Třebíči Drnovice s vinící, vinařem a krčmou

Po třicetileté válce (1618 - 1648) museli lidé vynaložit veškeré úsilí, aby dali zpustošenou zemi znovu do pořádku. V této těžké době je velmi podpořil tehdejší majitel drnholeckého panství Rudolf von Teufenbach. Z vinohradů začaly tehdy plynout slušné příjmy, proto bylo vinařství výrazně podporováno a na jeho podporu byly v roce 1652 vydány tzv. vinařské zákony (horenské právo) pro drnholecké panství, do jehož pravomoci tehdy patřily městečka Drnholec, Dolní Dunajovice, Troskotovice a vsi Novosedly, Nový Přerov, Dobré Pole, Frélichov (Jevišovka), Prátelsbrun (Březí) a Kolenfurt (Brod nad Dyjí).

  • 1945 Založen sbor dobrovolných hasičů. 1946 byla zbořena kaple u hřbitova, vybudovaná v roce 1926 k uctění památky padlých v první světové válce, Zbořen novými obyvateli Drnholce měl být i morový sloup na náměstí. Zůstal uchován do dnešních dnů zásluhou P. Vaška, katolického kněze, který krátce po ukončení války zabránil jejímu zbourání. Volby do ústavodárného shromáždění. Žilo zde asi 1600 obyvatel (tj. asi 60% předválečného stavu.), narodilo se 56 dětí, zemřelo 32 osob.

Od 1. července do konce srpna 1945 bylo obsazeno asi 80 hospodářských usedlostí, do 15. listopadu se zvýšil jejich počet na 260, z toho 32 živností. Do konce roku 1945 bylo v obci podle údajů z kroniky evidováno 360 národních správců. Do obce se přistěhovalo do konce roku 1947 245 rodin, z nichž 200 obdrželo příděly zemědělské půdy a 45 živnostenské a dělnické rodiny.

Vlastní osvobození Drnholce sovětskými vojsky spadá do závěrečné etapy osvobozovacích bojů na území Československa.

Po úspěšné bratislavsko - brněnské operaci, kdy byla osvobozena většina obcí východně od Drnholce a na pravém břehu řeky Dyje ( s vyjímkou Novosedel a Nového Přerova ) již 22. a 23. dubna 1945 se ustupující fašistická armáda postavila se zbytky svých jednotek k poslednímu a v podstatě zbytečnému obrannému boji.

20. dubna 1945 sdělilo divizní velitelství německé armády okresnímu štábu NSDAP, v jehož čele stál bývalý drnholecký starosta Anton Sogl, že fronta bude ztažena od Břeclavi až k Mikulovu a území bude vyklizeno bez boje. Štáb NSDAP se přemístil z Mikulova do Drnholce, kde se však dlouho nezdržel. Z věží kostela pozorovali nacisté pohyb fronty a zaznamenali, jak do Nového Přerova vnikla pancéřová jednotka Sovětské armády, proto se štáb přesunul do Litobratřic, kde zůstal až do 6. května.

První český kronikář o závěru války v Drnholci uvádí: Když 7. května 1945 vojska Rudé armády po tuhých bojích na řece Dyji vstoupila do Drnholce, byl městys dělostřelbou a leteckým bombardováním nesmírně poškozen. Jen málo bylo domů, které zůstaly úplně nepoškozeny. Poměrně nejlépe zůstala zachována jižní část obce, a to ulice Hrušovanská, Hornická, Polní, Palackého a uličky kolem mlýna. Budova radnice zůstala beze škod. Nepoškozena zůstala i škola na Hrušovanské ulici (dnešní mateřská škola).

  • 1901 – Přes Dyji byl otevřen nový most. V roce 1913 bylo utvořeno děkanství drnholecké, k němuž náležely fary Drnholec, Dolní Dunajovice, Frélichov (nynější Jevišovka), Kolenfurt (nynější Brod nad Dyjí), Mušov, Novosedly, Dobré Pole, Prátersbrun (nynější Březí ) a Nový Přerov.

  • 1809 – V době napoleonských válek přišli do Drnholce po bitvě u Znojma francouzští vojáci. Blízko Brodu nad Dyjí na kopci Layerberg si zřídili vojenský tábor. Byly v něm ubytovány čtyři francouzské pluky, kterým musely všechny obce drnholeckého panství dodat značné množství obilí a vína. V obecních hostincích bylo naléváno Francouzům víno zdarma. Náklady na jejich tříměsíční pobyt činily 91920 zlatých. Konkrétně vypili 3020 věder vína, spotřebovali mj. 220 metrických centů pšenice, 160 q žita, pro koně téměř 300 metráků ovsa, obrovské množství sena a otepí slámy. Na podnět velitele tábora, generála Narouda, byl Napoleonovi na Layerbergu v říjnu postaven mramorový pomník. Jeho odhalení bylo oslaveno polní mší, kterou celebroval drnholecký farář za vojenské asistence. Po slavnosti se konal banket vyšších důstojníků na místním zámku, nižší důstojníci hodovali v brodské škole. Po odchodu Francouzů byl pomník časem rozebrán a uložen do kůlny na zámku, později odvezen do Moravského zemského muzea v Brně.

  • 1762 – Zemřel Adam Václav Trautmannsdorf. Nezanechal žádné potomky, došlo k naplnění závěti Rudolfa Teuffenbacha a z výnosu panství zřízena studijní nadace pro šlechtickou mládež (8 studentů, z nichž každý pobíral 400 zlatých ročně). V roce 1777 byla připojena ke šlechtickému konkvintu v Olomouci a v roce 1828 k Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. V důsledku nadační správy ztratil zámek funkci rezidence a jeho prostory sloužily administrativním účelům.
  • 1781 – císařským patentem zrušeno nevolnictví, byly pevně stanoveny robotní povinnosti, které mohly být nahrazeny peněžitými dávkami, což bylo uskutečněno na celém drnholeckém panství. Městečko Drnholec platilo místo roboty 1402 zlatých a 30 krejcarů.