Památky
Památkově chráněný kostel byl vybudován v letech 1750 – 1757 podle návrhu Františka Antonína Grimma (1710-1784). Základní kámen ke stavbě kostela byl položen 12. května 1750. Náklady na stavbu kostela nesl městys společně s obcemi Brod nad Dyjí a Novosedly s přispěním vrchnosti. V roce 1757, v roce dokončení stavby, sem byly přeneseny zvony ze staré věže v sousedství.
V letech 1714 – 1715 zasáhla Drnholec jen okrajově epidemie moru. Z vděčnosti bylo zahájeno budování morového barokního mariánského sloupu, který byl dokončen v roce 1718. Jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan, jenž zhotovil obdobné sloupy i na jiných místech jižní Moravy (např. Jaroměřice 1716, Ivančice 1726, Hostěradice 1728). Za jeho nejvýraznější práci se považuje právě morový sloup z Drnholce. Je zhotoven z lasturnatého vápence přivezeného z Rakouska z oblasti Eggenburgu.
Památkově chráněný objekt byl na faru přestavěn z někdejšího raně gotického kostela koncem 16. století. Budova fary se zajímavými valenými lunetovými klenbami, většinou hřebínkovými, náleží k nejstaršímu architektonickému základu městečka a připomíná jako jediná dosud stojící památka jeho raně gotický horizont. Ve fasádě zůstaly v náznaku zachovány gotická, barokní a renesanční okna a raně barokní okřídlené hlavičky andělů. Na západním průčelí je zřetelný bývalý hlavní vstup gotického kostela, jenž je lemován symetrickými skarpy – pozůstatky odbourané věže.
Budova bývalé radnice je památkově chráněným renesančním objektem, jejíž stavební vývoj sahá do 16. století, ačkoliv byla zejména klasicistně přestavěna. Její poslední novodobá, architektonicky sterilní stavební úprava pochází z poválečného období. Přesto má budova několik cenných prvků. Kromě malebnosti budovy samotné se jedná o soubor cenných renesančně klenutých interiérů, jak ve sklepě, tak i v přízemí a dílem i v patře budovy, mezi nimi i pozoruhodnou plochostropou někdejší radní síň.