Městys Drnholec
Kostelní 368
691 83 Drnholec
IČ: 00283142
DIČ: CZ00283142
1809 – V době napoleonských válek přišli do Drnholce po bitvě u Znojma francouzští vojáci. Blízko Brodu nad Dyjí na kopci Layerberg si zřídili vojenský tábor. Byly v něm ubytovány čtyři francouzské pluky, kterým musely všechny obce drnholeckého panství dodat značné množství obilí a vína. V obecních hostincích bylo naléváno Francouzům víno zdarma. Náklady na jejich tříměsíční pobyt činily 91920 zlatých. Konkrétně vypili 3020 věder vína, spotřebovali mj. 220 metrických centů pšenice, 160 q žita, pro koně téměř 300 metráků ovsa, obrovské množství sena a otepí slámy. Na podnět velitele tábora, generála Narouda, byl Napoleonovi na Layerbergu v říjnu postaven mramorový pomník. Jeho odhalení bylo oslaveno polní mší, kterou celebroval drnholecký farář za vojenské asistence. Po slavnosti se konal banket vyšších důstojníků na místním zámku, nižší důstojníci hodovali v brodské škole. Po odchodu Francouzů byl pomník časem rozebrán a uložen do kůlny na zámku, později odvezen do Moravského zemského muzea v Brně.
1812 – byl velmi úrodný rok, hlavně víno se vydařilo
1815 – byla zbourána hradební zeď kolem náměstí, která bránila dopravě a rozvoji trhu, navíc působila značné problémy při hašení požárů
1824 – rozsáhlé pastviny směrem k Troskotovicím byly postupně převáděny na orná pole a propachtována. Celkem bylo zoráno na 100 hektarů. Z desetiletého výnosu pachtovného se postavila nová obecní hospoda.
1825 – mění se způsob obdělávání půdy. Na panských pozemcích je místo úhorového hospodaření zavádí střídání plodin. Dříve zůstávala třetina polí neobdělávána a sloužila jako pastviny. Vysušení rybníků a rozorání pastvin, které tehdy vrchnost provedla, zvýšily potřebu nových pracovních sil. Proto požadovali vrchnostenští úředníci na základě robotní dohody z roku 1784 od poddaných vždy více robotních výkonů, třebaže placených. Postavení poddaných ještě zhoršovala okolnost, že za finanční tísně po válkách napoleonských, sedláci neměli hotových peněz, aby robotné zaplatili a raději by si je odpracovali. Tím se stávalo, že k práci na panském, jež měla přednost, byli voláni právě v dobu, kdy měli pracovat na svých polích. Trpěli tím velkou škodu, ale k tomu bývali ještě od úředníků všelijak šikanováni, nástup do práce jim byl hlášen často pozdě a nezaviněné opoždění ještě pokutováno.
1830 – stížnost drnholecké obce krajskému soudu na přetěžování robotou. Ke stížnosti se připojily i okolní obce, byla vyřízena až v roce 1834. Právo vrchnosti na zvýšenou robotní povinnost soud sice potvrdil, ale v ostatních bodech stížnosti se zastal poddaných. Řádil mor dobytka, za tři týdny uhynulo na 50 kusů
1831 – v městečku zuřila epidemie cholery, vyžádala si 150 lidských životů.
1834 – v Drnholci napočítáno 441 domů, v nichž žilo 2047 obyvatel, velmi dobré víno.
1836 – velmi teplé jarní měsíce, ale osmého května uhodly mrazy, vinice prakticky zničeny zmrzla ale i kukuřice i ovocné stromy přízemní budova školy byla zbořena a zbudována nová, poschoďová za finanční pomoci majitele panství. Zde byly vyčleněny dvě třídy, byty pro učitele a jeho pomocníka. V dalších letech k ní byly přistavovány další třídy. Budova dodnes stojí, je v ní sídlo obecního úřadu, dále je zde poštovní úřad a místní knihovna.
1844 – obec koupila hasičskou stříkačku za 420 zlatých. Měla zásobník na 500 litrů vody, neměla však sací hadici a voda se k ní musela dovážet a nalévat. U hřbitova byla postavena zbrojnice. O dva roky později, 3. července, vypukl požár, který se rozšířil na 82 stavení. škody byly vyčísleny na 25578 zlatých, většina poškozených byla však již pojištěna. Mnoho lidí kritizovalo malou účinnost zakoupené stříkačky.
1848 – revoluční rok, v Drnholci ustavena Národní garda, jejím velitelem zvolen statkář Karl Ritter, poručík ve výslužbě. Téměř dvě stovky dobrovolníků si pořídilo parádní uniformy a pilně cvičili, ale když v říjnu dostali rozkaz táhnout do Vídně, nikdo nebyl k sehnání.
1850 – v Drnholci zřízen poštovní úřad, prvním poštmistrem byl ustanoven obecní písař a správce pozemkových knih Jakub Geppert. Městečko administrativně příslušelo k správnímu okresu Mikulov. Zrušení patrimonijního úřadu v městečku v tomto roce znamenal počátek stagnace, neboť se mu vyhnula jak železnice, tak i průmysl. Další epidemie cholery, tentokrát skosila 50 osob.
1851 – v Drnholci zahájil provoz menší cukrovar, zanikl koncem 19. století.
1857 – ostrý spor o pastviny mezi vrchností a obcí, který byl projednáván před krajským soudem ve Znojmě, soudní spory skončily až v roce 1865 v neprospěch obce.
1859 – první dobytčí trh v Drnholci. První trhovci byli pohoštěni mázem vína a pečení. Tažný kůň se prodával za 100 – 120 zlatých, jalovice za 30 – 40 zlatých. Dobytčí trhy se konaly vždy následující den po jarmarku. Při každém nahánění bylo průměrně prodáno 200 kusů hovězího dobytka, 60 koní a 6 koz.
Byla plánována stavba železnice přes Drnholec. Obecní zastupitelstvo proti výstavbě protestuje a v roce 1866 ji zamítá s odůvodněním, že Drnholec má své ovocné trhy, týdenní trhy každou středu a formani by ztratili práci. Osudové rozhodnutí, počátek úpadku Drnholce, neboť se mu vyhnula trasa tehdy moderního dopravního prostředku, průmysl zde je v odstatě zanedbatelný.
1861 – stavba silnice z Drnholce do Litobratřic, na kterou obec přispěla částkou 3000 zlatých ve formě „obecní roboty“. Celoláník měl provést 30 sáhů silnice (kolem 60 m), pololáník polovic. Chalupníci a domkáři prováděli výkopové práce a rozprostírali štěrk. Ve stejném roce bylo v obci zavedeno první veřejné osvětlení – pět petrolejových lamp
1865 – kraj zasáhla 10. července nevídaná bouře s krupobitím. Padaly kroupy velikosti holubího vejce, jež ještě 48 hodin po bouři ležely v hromadách. Obilí bylo úplně zatlučeno do země. Bouřka byla provázena prudkou vichřicí, která servala mnoho střech z domů a stodol, vyrazila mnoho okenních tabulek. Vedle hmotných škod byly i ztráty na lidských životech.
1866 – rakouská armáda po prohrané bitvě u Hradce Králové částečně poškodila most přes Dyji. V neděli 15. července ohlásil farář z kazatelny „zaručenou zprávu“, že Prusové do Drnholce nepřijdou. Avšak již po poledni vtrhly do městečka první pruské oddíly a na druhý den v Drnholci se utábořilo na 15000 pruských vojáků. Prusové vyžadovali potraviny, prádlo, plátno a koňské potahy, pruští důstojníci vyhrožovali starostovi. Ke skutečnému násilí došlo jen v jednom případě, když se vojáci vloupali do zámeckého vinného sklepa a všechno tam vypili. Prusové odtáhli až téměř po dvou měsících, celkové škody byly vyčísleny na více než 50000 zlatých.
1869 – v Drnholci bylo 469 domů, v nichž žilo 3071 obyvatel.
1870 – vzniká záložna Raiffeisenka, uskutečnila se větší oprava kostela. do těch dob byly věže kostela pokryty břidlicí. Tehdy byly vyměněny krovy a báně pobity plechem. Současně byl kostel opraven zvenčí, stejně i fara. Dlouholetý městský písař Jakub Geppert nezapomněl poznamenat do pamětního spisu na věži, že se tehdy konaly velké církevní slavnosti.
1875 – mimořádně krutá zima, i ve vytopené světnici zůstávala zamrzlá okna a napadlo značné množství sněhu. Léto však bylo horké a urodilo se hojně vína i ovoce. Vína prý bylo na Drnholecku tolik, že nastala nouze o nádoby. Vědro samo stálo víc, než víno v něm. Toho roku byl v Drnholci založen sbor dobrovolných hasičů.
1877 – založen pěvecký spolek.
1880 – ke konci roku zde stálo 546 domů (z toho 9 neobývaných), s 3024 obyvateli (1442 mužů, 1582 žen), podle vyznání bylo 2993 katolíků, 20 protestantů a 11 židů, 2998 bylo Němců, 26 Čechů.
1881 – založen spolek válečných veteránů. V tomto roce byl upraven někdejší vrchnostenský mlýn ze 16. století.
Na polích v okolí městyse se pěstuje ječmen, oves, žito i kukuřice, avšak pouze pro vlastní spotřebu. Velmi významné bylo pěstování čočky, která byla hojně prodávána na týdenních trzích. Cukrová řepa nebyla produkována jen ze selských usedlostí, ale byla pěstována smluvně pro cukrovar. Střídavé hospodaření se stalo běžným. Pěstování zeleniny následkem jarních mrazíků a jiných škodlivých atmosférických vlivů během roku nedává žádoucí výnosy. V níže položených zahradách velmi trpí v posledních letech ovocné stromy kvůli vysokému stavu spodní vody. Významné je i vinařství. Rozšířený byl i chov koní, dobytek zůstával v zimě i v létě ve stájích. Chov dobytka byl nadproduktivní, je prodáván na zdejších trzích. Na pečlivém ošetřování skotu si dával záležet zvláště nadační velkostatek. kde bylo chováno více než 200 kusů hovězího dobytka a mléko bylo posíláno denně do Vídně. Z tohoto roku uvádíme i údaje o ulovené zvěři: 32 kusů srnčí zvěře, 1200 zajíců, 29 bažantů, 745 koroptví a 17 divokých kachen. Jako škodná padlo lovcům za oběť 33 tchořů, 26 lasic kolčav, 3 výři, 8 krahujců, 4 volavky a 72 vran.
1884 – na věžích kostela jsou evidovány čtyři zvony: 1512 kg, 672 kg, 168 kg a 112 kg.
1885 – zřízena měšťanská škola, slavnostně otevřena 8. srpna 1886 za účasti korunního prince Rudolfa
1887-90 – provedena regulace Dyje plánovaná již od roku 1848, zásluhou správce drnholeckého panství rytíře Alfréda z Eisensteinu, který založil společnost Povodí Dyje se sídlem v Drnholci, do které vstoupily všechny obce na Dyji od Jevišovky po Dolní Věstonice. Za své zásluhy byl jmenován čestným občanem Drnholce.
1891 – v Drnholci žilo 3040 přítomných obyvatel, k tomu dalších 408 příslušných domovským právem. V roce 1900 bylo v Drnholci 614 domů, v nichž žilo 806 rodin, celkem 3280 obyvatel. Rozloha katastru v tomto roce obnášela 3480 ha, z toho 2466 ha polí, 330 ha luk, 13 ha zahrad, 112 ha vinic, 103 ha pastvin, 317 ha lesa. Stav dobytka byl v tomto roce následujícií: 356 koní, 967 kusů hovězího dobytka a 1048 vepřů.
1900 – postavena nová hasičská zbrojnice a pořízena motorová stříkačka. Činných hasičů bylo 85, více než 450 dalších osob přispívalo na činnost hasičského sboru.