Nové osídlení Drnholce

Od 1. července do konce srpna 1945 bylo obsazeno asi 80 hospodářských usedlostí, do 15. listopadu se zvýšil jejich počet na 260, z toho 32 živností. Do konce roku 1945 bylo v obci podle údajů z kroniky evidováno 360 národních správců. Do obce se přistěhovalo do konce roku 1947 245 rodin, z nichž 200 obdrželo příděly zemědělské půdy a 45 živnostenské a dělnické rodiny.

Nově příchozí se stávali národními správci na zemědělských usedlostech, či převzali drobné řemeslnické podniky a živnosti. V roce 1946 byla v Drnholci provozována tato řemesla: stolař /1/, kolář /1/, kovář /2/, krejčí /2/, obuvník /1/, sklenář /1/, cementář /1/, kominík /1/, holič /2/, cukrář /1/, pekař /3/, zahradník /1/, malíř pokojů /2/, zámečník /2/, klempíř /1/, sedlář /1/, pokrývač /1/, bednář /1/, mechanik /1/, radiomechanik /1/. V městečku byly v provozu 3 hostince, 3 obchody smíšeného zboží a 1 obchod s obuví. V Drnholci bylo přiděleno celkem 324 přídělů podle paragrafu 22 zákona č.90/1947. Od tohoto čísla je nutno však odpočítat ty rodiny, které z obce odešly v letech 1946-1949, kdy jich odešlo 73. Toto číslo je po Mikulově (136) a Troskotovicích (88) nejvyšší na Mikulovsku. Dekrety o vlastnictví zkonfiskované půdy byly většině zemědělců předány na slavnosti konané 17. května 1946, jíž se zúčastnili zástupci ministerstva zemědělství, Zemského národního výboru v Brně a ONV v Mikulově. Naprostá většina rodin (211) se přistěhovalo z moravských okresů. Jádro těchto přistěhovalců tvořily rodiny z okresu Uherské Hradiště /70/. Nejvíce rodin pocházelo z Horního Němčí /26/, z ostatních 13 vesnic již podstatně méně /Kudlovice 11, Hluk 7, Halenkovice 6, Spytihněv 6, tři rodiny přišly z Louky a Suchova, jedna či dvě rodiny z Těmic, Nedakonic, Bořic a Ostrožské Nové Vsi./ Z okresu Hodonín se přistěhovalo 42 rodin, převládali osídlenci z Vnorov (26), Lipova (4), ze zbývajících 10 obcí po jedné či dvou rodinách (Sudoměřice, Rohatec, Petrov, Žeraviny, Strážnice, Nová Lhota, Dubňany, Ratíškovice, Čejkovice, Moravská Nová Ves). Okres Vyškov se podílí na osídlení obce 21 rodinami, nejvíce z Kobeřic u Slavkova (9), z Nížkovic (5), z Letonic (3). Z Nesovic, Slavkova u Brna, Hodějic, Ivanovic na Hané a Kojátek po jedné rodině. Šestnáct rodin přichází do Drnholce z 12 různých obcí tehdejšího okresu Hustopeče (Měnín, Křepice, Nosislav, Uherčice, Boleradice, Kobylí, Uherčice, Blučina aj.). Okres Brno-venkov je zastoupen 13 rodinami z různých obcí (Troubsko, Nové Bránice po dvou, dále Rosice, Popůvky, Bystrc, Líšeň aj.). Z okresu Kyjov odchází osidlovat Drnholec 9 rodin (Násedlovice 5, Žarošice 3, Věteřov 1). Další moravské okresy se podílí na osídlení Drnholce menším počtem rodin: Zlín 7 (z Malenovic 3, po jedné rodině z Hvozdné, Tlumačova, Lukova a Štípy), Kroměříž 5 (Morkovice 2, po jedné rodině z Kroměříže, Chropyně a Slížan), Brno-město 5, Boskovice 4 (Lažany 3, Bořitov 1), Holešov 3, Uherský Brod 2, Třebíč 2, Moravský Krumlov 2, Mikulov 2, Velké Meziříčí 2, Tišnov 2, Olomouc, Židlochovice, Dačice, Znojmo po jedné rodině. Z Čech se přistěhovaly 2 rodiny z okresu Pardubice. Slovensko je zastoupeno v poválečném osídlení Drnholce poměrně výrazně, celkem 20 rodin, nejvíce z okresu Senica /11/, všichni z obce Borský Mikuláš. Zbývající rodiny přišly přišly z okresů Skalica (3), Trnava (2), Malacky (2), Nové Mesto nad Váhom a Piešťany po jedné rodině. Reemigranti jsou zastoupeni 12 rodinami, a to z Rakouska 8 rodin (z okresu Gansendorf, z obcí Lasse, Obersulz, Fuchsenbiegel), tři rodiny z Bulharska (z Mitropolje a Plevna), jedna rodina z Kanady. Celkově počet obyvatel poklesl oproti roku 1930 /2896 obyvatel/ o 46,2% v roce 1947 /1558 obyvatel/. V následujících letech se usazovaly v obci další rodiny. Nejvýraznější změnou byl v roce 1950 příchod 16 rodin reemigrantů z Bulharska, vesměs z obce Vojvodovo, pro které byly připraveny volné domky. Jak uvádí místní kronika, domky byly opraveny, noví obyvatelé se stali většinou zaměstnanci státního statku. Část z nich přísluší k církvi metodistické a v Drnholci si upravili ze starého domku modlitebnu, stojící na Tyršově ulici. Tu v roce 2008 prodali. V Drnholci se také usadilo několik rodin slovenských reemigrantů z Rumunska, kteří se v obci většinou trvale usadili až po určité době pobytu v Československu (především z jižních Čech), nikoliv přímo. Dnes po více než padesáti letech, která uplynula od příchodu předků podstatné části dnešních obyvatel Drnholce, málokterý z jejich potomků ví, odkud pocházejí jeho prarodiče.