Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Městys Drnholec
Drnholec

Poválečné období

První český kronikář o závěru války v Drnholci uvádí: Když 7. května 1945 vojska Rudé armády po tuhých bojích na řece Dyji vstoupila do Drnholce, byl městys dělostřelbou a leteckým bombardováním nesmírně poškozen. Jen málo bylo domů, které zůstaly úplně nepoškozeny. Poměrně nejlépe zůstala zachována jižní část obce, a to ulice Hrušovanská, Hornická, Polní, Palackého a uličky kolem mlýna. Budova radnice zůstala beze škod. Nepoškozena zůstala i škola na Hrušovanské ulici (dnešní mateřská škola).

Těžce byl poškozen kostel, zvláště obě jeho věže a dílo zkázy dokonala prudká vichřice. Také zámek byl válečnými událostmi zle poškozen. Zvláště těžce byla postižena ulice Brněnská, stejně i budova školy. Při bojích byly vyhozeny do povětří mosty přes ramena řeky Dyje, zachován zůstal most přes hlavní tok a starobylý most cihlový. Drnholec byl Němci do poslední chvíle houževnatě bráněn, v pondělí 7. května byl silně bombardován. Bombardování začalo asi v 9 hodin ráno zároveň s dělostřeleckým ostřelováním, po krátké přestávce po poledni vzplanul boj znovu. Kolem páté hodiny odpolední vstoupili první ruští vojáci do Drnholce, když asi půl hodiny předtím ujížděly poslední německé tanky směrem k Hrušovanům. Boje o Drnholec si vyžádaly značné lidské oběti, přes 200 německých vojáků a stejné ztráty jsou uváděny z Pasohlávek na straně sovětské. Ztráty na civilním obyvatelstvu byly poměrně vysoké. Německé prameny uvádějí přes 30 mrtvých, kteří zahynuli buď v době bombardování, nebo v neklidné poválečné době. Dělostřeleckou palbou a leteckým bombardováním od 27. dubna až do 7. května 1945 byl Drnholec nesmírně poškozen, jen málo bylo domů, které zůstaly úplně nepoškozeny. Všude se kupily trosky, ze střech smetené křidlice, rozbité okenní tabule, ohořelé trámy, vypálené a zřícením hrozící domy a zdi, hluboké jámy po pumách a granátech. Drnholec patřil k nejvíce válkou postiženým obcím na Mikulovsku, úplně zničeno bylo 145 domů, těžce poškozeno bylo 250 obytných objektů. Málo poškozena zůstala jižní část obce (ulice Hrušovanská, Hornická, Polní, Palackého a okolí mlýna). Největší škody byly způsobeny na Brněnské ulici a v jejím nejbližším okolí, kde podle tabelárního přehledu škod způsobených válkou bylo úplně zničeno 65 domů. Podobný obraz zkázy skýtala i ulice Husova (64 domů). Zámek byl poškozen ze 30%, zničeny byly i obě věže kostela. Byly vyhozeny mosty přes ramena řeky Dyje, jen most přes hlavní tok a barokní most cihlový zůstaly zachovány. Obranu Mikulovska před postupem sovětských vojáků organizoval Josef Sogl, bývalý starosta Drnholce, který po roce 1938 se stal kreisleiterem Mikulovska. Klade se mu za vinu, že údajně s jinými SS-many zapálil v dubnu 1945 mikulovský zámek. Již druhého dne po příchodu jednotek sovětské armády se utvořil v obci revoluční národní výbor, jehož předsedou se stal Karel Novák, jeho zástupcem Julius Krupica. Výbor doplněn ještě o pět dalších osob českého původu, které prožily dobu osvobození v Drnholci, nebo přišly se sovětskými vojáky. Kronikář Eibel podává svědectví, že se mnohdy jednalo o osoby s pochybným charakterem. Bezpečnost v obci zajišťovala skupina asi 12 partyzánů. Během několika měsíců se vystřídalo ve funkci předsedy národního výboru několik osob. Současně s ustanovením tohoto výboru se v Drnholci začali objevovat první noví přistěhovalci, neboť na výzvu vlády Československé republiky přicházejí osidlovat lidé z vnitrozemí i reemigranti ze zahraničí, převážně českého a slovenského původu Je připravován odsun německého obyvatelstva. Z Drnholce bylo vystěhováno v několika transportech celkem 1595 Němců (z toho 444 mužů, 763 žen a 388 dětí). První transport odjel 6. března 1946, poslední byl vypraven 27. září téhož roku. K tomuto číslu je nutno připočítat válečné ztráty (117 padlých vojáků na frontách druhé světové války, 34 nezvěstných), dále se jedná o vojáky, kteří skončili v zajetí, též odsun nařízený německými úřady před příchodem fronty na jaře 1945 a konečně odchod některých před nařízením povinného odsunu. Jen malý počet občanů zůstal po odsunu v obci. Jednalo se převážně o osoby žijící ve smíšených manželstvích (24 rodin). Z celkem 774 rodin, které opustily Drnholec, našlo nový domov 249 rodin v Bavorsku, 236 rodin v Badensku-Würtenbersku, 127 v Rakousku, zbývající v různých jiných částech Německa. "Zvolna se začal rozvíjet hospodářský život v Drnholci a sílil proud přistěhovalců, nových usedlíků, kteří se stávali národními správci na zemědělských usedlostech", uvádí kronikář Drnholce v prvních poválečných letech.. Mnozí z nich se jen s obcí seznámili a odešli, jiní po počátečních potížích obec opustili, mnozí však vytrvali a spojili své osudy s novým domovem. A že to byly potíže nemalé, dokumentuje zápis prvního ředitele měšťanské Dobroslava Babáka ve školní kronice. Když byl pověřen otevřením a správou školy, shledal, že dveře do kabinetu v prvním poschodí byly vypáčeny, valná většina pomůcek byla rozbita, mnohé byly odcizeny. Po tomto zjištění byl kabinet uzamčen visacím zámkem, avšak po třech dnech byly dveře vypáčeny a část pomůcek vrácena. Po této události se někdo do kabinetu dobýval násilím ještě čtyřikrát. Obdobné situace s odcizením se objevovaly i v rodinných domcích. Zápisy z jednání MNV, vzpomínky nšmeckých obyvatel, publikované v následných letech usvědčují některé tehdejší nové obyvatele z nedobrého jednání až šikanování původních německých obyvatel.

O obci

Sociální sítě

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1
1
2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28
1
29
1
30
1

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Svoz odpadu

Červen 2024
Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5
6 7 8 9
10 11 12
13 14 15 16
17 18 19
20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
1851
Počet obyvatel
184 m
Nadmořská výška
35,2 km2
Rozloha
1249
První písemná zmínka

nahoru