Ve století dvacátém v novém státě

1901 – Přes Dyji byl otevřen nový most. V roce 1913 bylo utvořeno děkanství drnholecké, k němuž náležely fary Drnholec, Dolní Dunajovice, Frélichov (nynější Jevišovka), Kolenfurt (nynější Brod nad Dyjí), Mušov, Novosedly, Dobré Pole, Prátersbrun (nynější Březí ) a Nový Přerov.

Založen Milchgenossenschaft (mlékárenské družstvo). Vklad byl 60 rakouských korun, později se o dvě třetiny zvýšil. Mléko se sváželo denně na železniční stanici do Novosedel, odtud se dopravovalo do Vídně. Po vzniku Československé republiky se vozilo nákladním autem do Brna.

1914 až 1918 – první světová válka, ve válečné vřavě našlo smrt 101 vojáků pocházejících z Drnholce.

1917 – v dubnu byly sňaty z věže 3 menší zvony, později i zvon velký, který dal ulít v roce 1650 Rudolf z Teuffenbachu. Jeho průměr byl 137 cm a vážil 1458 kg. Měl prý pěkný zvuk a bylo jej daleko slyšet. Musel být napřed rozbit na 28 kusů. Poté zůstal na věži jen jeden zvon o průměru 118 cm. Ale již krátce po válce, v roce 1920 byly pořízeny tři zvony nové.
* 1918 – v říjnu žádala obecní rada v Drnholci o připojení k Rakousku (Deutsch Österreich). Teprve v prosinci byla tato část jižní Moravy připojena k Československé republice.

1920 – nejsilnější stranou ve volbách německá křesťansko sociální strana (1417 hlasů).

Na víno byla uvalena spotřební daň ve výši 1,80 Kč za litr, druhák však zdaněn nebyl, a tak bylo možno finanční stráž podvádět.

1923 – zřízena česká menšinová škola, svou činnost ukončila v říjnu 1938. Navštěvovaly ji dětí českých pracovníků nadačního velkostatku a dalších státních zaměstnanců. O pět let později byla postavena moderní školní budova, dnešní mateřská škola na Hrušovanské ulici.

1924 – Anton Sogl (1892-1958) byl zvolen starostou Drnholce, tuto funkci vykonával až do roku 1938, zasloužil se o jeho modernizaci a zvelebení.

1925 – ve volbách zvítězili němečtí agrárníci (794 hlasů), křesťanská sociální strana na druhém místě získala 424 hlasů. Památník obětem první světové války byl slavnostně odhalen v neděli 28. června. Drnholec byl elektrifikován. Dne 7. prosince byla uzavřena úmluva mezi ČSR a rakouskou vládou ohledně majetku Tereziánské akademie v Drnholci. Správou drnholeckého velkostatku bylo pověřeno Ministerstvo školství a národní osvěty v Praze.

1926 – uskutečnila se velká renovace kostela, do kostela bylo zavedeno elektrické světlo.

1927 – vychází dějiny Drnholce Geschichte der Marktgemeinde Dűrnholz. jejich autorem je místní učitel Josef Frodl.

Na místním velkostatku byla prováděna první pozemková reforma, a to tak, že z 1429,67 ha veškeré půdy se dostalo drobným přídělcům 76 ha a jednomu majiteli zbytkového statku 102 ha půdy. Zbývajících 1251,67 ha veškeré půdy, z toho 837,53 ha zemědělské půdy, bylo nadaci propuštěno ze záboru podobně jako zámek s cihelnou.

1929 – německé volební společenství nejsilnějším politickým sdružením v obci s 554 odevzdanými hlasy, křesťansko sociální strana a němečtí agrárníci získali každá přes 300 hlasů, přes 100 hlasů získali němečtí sociální demokraté.

1930 – podle oficiálního sčítání obyvatelstva žilo v Drnholci 2896 lidí v 620 domech, z toho bylo 2573 Němců a 232 Čechoslováků.

1932 – podle Adresáře Republiky československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství byli v obci: 2 lékaři, 1 zvěrolékař, 2 lékárny, 1 autodopravce, 6 pekařů, 1 pobočka banky, 3 výrobci stavebních hmot, 1 stavitel, 1 sklad piva, 1 bednář, 1 obchod s umělými květinami, 4 pokrývači, 1 drogerie, 1 železářství, 6 řezníků, 3 holiči, 1 zahradnictví, 6 hostinců, 3 porodní asistentky, 7 prodejen smíšeného zboží, 1 sklenář, 2 velkostatky, 1 hotel, 1 kloboučník, 2 obchody s kůží, 3 malíři pokojů, 1 mechanik, 1 mlékárna (družstvo), 2 mlýny, 3 prodejny se zeleninou, 2 koňští řezníci, 1 kominík, 4 sedláři, 3 zámečníci, 5 kovářů, 4 krejčí, 6 švadlen, 4 obchody se střižním zbožím, 6 obuvníků, 1 prodejna obuvi (Baťa), 2 uzenáři, 1 záložna, 1 klempíř, 3 trafiky, 3 truhláři, 2 hodináři, 2 koláři, 1 pohodný (ras), 1 výrobna cementového zboží, 2 cihelny, 3 tesařští mistři, 1 zubní lékař.

1934 – postavena tělocvična s kinosálem (dnešní kulturní dům). Jeho zastavěná plocha činí 800 m2, v německých pramenech je uváděno, že jeho kapacita byla až 1500 osob.

1935 – ve volbách se nejsilnější stranou stala Sudetoněmecká strana ( SDP, s 1175 odevzdanými hlasy). Stranu v obci vedl Josef Sogl, který byl starostou Drnholce a současně i poslancem Národního shromáždění, údajně jako jediný sedlák za SDP.

1938 – k SDP se hlásilo z 2896 obyvatel obce 1365 místních občanů. 26. července se v městečku konala za účasti Konráda Henleina rozsáhlá nacistická manifestace – VII. jihomoravské župní slavnosti – Gauturnfest, kam se sjelo kromě 6500 cvičících i dalších 20000 účastníků.

V srpnu byli v Drnholci internováni čelní němečtí představitelé, včetně starosty Sogla jako rukojmí, propuštěni byli až 6. října, o dva dny později vstoupilo do Drnholce německé vojsko, které bylo nadšeně vítáno obyvatelstvem. České rodiny (četníci, pohraniční stráž, zaměstnanci nadačního velkostatku) odjeli přes Novou Ves do vnitrozemí. Jihomoravské pohraničí zabrané Německem bylo správně přičleněno ke Gau Niederdonau a rozděleno mezi nově vzniklé landráty Mikulov a Znojmo. Drnholec byl přičleněn k landrátu Mikulov. Adolf Hitler podnikl demonstrativní jízdu obsazeným jihomoravským pohraničím 28. října, v den kdy si těžce zkoušená Československá republika připomínala výročí svého vzniku. V prosinci se uskutečnily volby, v nichž všech 100% hlasů dostala Hitlerova NSDAP. Anton Sogl byl jmenován okresním vedoucím v Mikulově, v Drnholci jmenován nový starosta. Po dobu první republiky byly v Drnholci tyto veřejné funkce: 4 obecní strážníci, 3 polní hlídači, 2 obecní poslové, 1 ponocný, 2 krmiči obecních býků, 2 ohledači masa, 3 zprostředkovatelé prodeje vína, 5 cestářů, 3 poštovní doručovatelé a 4 porodní báby.